Autor – Maggie O´Farrell
Četli jste již knížku, Kdo mě vzal prvně za ruku? Co si o ní myslíte?
Autorka krásné knihy Hamnet napsala příběh o síle mateřství, rodičovském selhání a neupřímnosti. Příběh začíná v současnosti, kdy se mladá žena Ellie léčí z problematického porodu. Probouzí se doma a nepamatuje si, jestli už dítě má, nebo jak se jmenuje. V jejích problémech jí moc nepomáhá ani její partner Ted, který sám zjišťuje tajemství, jenž se týkají jeho podstaty. Souběžně s příběhem ze současnosti nahlížíte do života dvacetileté Lexie, která žije v 50. letech minulého století. Je to takové zrcadlo do minulosti, kdy vídíte strasti jedné mladé ženy. Život na venkově s maminkou, která má čerstvé miminko, ji nebere. Láká ji utéct a to přímo do Londýna. Sen se jí splní, jenže láska dokáže ledacos, dokonce i skrýt skutečnost.
Kdo bere prvně za ruku?
Když jsem četla Hamneta byla jsem z autorčina stylu nadšená. Portrét novomanželky, který následoval byl zajímavou sondou do života jedné z nejtajemnějších žen historie, jestli její smrt byla taková či onaká už těžko dneska zjistíme, nicméně jsem se nemohla dočkat na její třetí knihu.
Maggie se totiž nebojí i trochu fikce.
Paradoxem tohoto románu je, že vás zaujmou až poslední kapitoly. Tady dojde k rozuzlení celého příběhu, jenže než se k nim dostanete musíte si celou knížku přečíst. Na druhou stranu je to škoda, chyběla mi totiž nějaká silnější dějová linka. Neodhalím vám, co se stane. Osobně bych řekla, že hlavní myšlenkou je vše, co se týká důvěry. Když v rodině není důvěra je to na nic, což vidíme i u Teda.
Řekla bych, že velkou bombou je samotné téma týkajícího se mateřství. Ne každá je na tuto roli stvořená. A ne každá se s ní snadno srovná. Tady mě obzvlášť zaujala Ellie, která je po císaři a vlastně se ve svém okolí a v cizí zemi nesetkává moc s velkým pochopením. Společnost od ní chce, aby se hlavně starala o prcka, ale už neřeší její skryté city a problémy. Tady mi chyběla i empatie ze strany matky od Teda. Když mohla ještě si rýpla.
Proto bych možná tuto knížku doporučila všem začínajícím matkám, které se hledají v novém postavení a cítí emoce, které okolí úplně nechápe.
Jaká je Maggie?
A jsme u toho – Maggie, ať je jakákoli, tak svým stylem dokáže zaujmout úplně každého. Její psaní je totiž originální. Člověk má pocit, že mluví k němu. Jen mi u knížky Kdo mě vzal prvně za ruku chybí zajímavější děj.
Co na závěr? Hamnet byl lepší, ale i když možná pro mě knížka nebyla, vy ji určitě zkuste. Je to Maggie O´Farrell, dejte ji čas, protože se nečte snadno, ale přínos rozhodně má.