Autor – Josef Lada

Máte doma nějakou knížku od Josefa Lady? Myslím, že určitě ano. Je jedno, jestli jsou to knížky pro děti, nebo dokonce malované karty, jistě vám dělají radost. Dnes se v mém novém blogu Danasbooks22 podíváme na knížku, která je jemná a poučná. Je totiž o životě.

Kronika mého života je knížka, kterou by si měl přečíst úplně každý, alespoň by pak lidi nemysleli na hlouposti a uvědomili si v jakém blahobytu žijí. Josef Lada, slavný malíř a ilustrátor nejen dětských knih napsal velmi krásnou biografii.

kronika mého života a obrázek s kostelem

Krásné kronika plná obrázků

Najdete v ní spoustu, opravdu spoustu krásných obrázků, které znáte z knih, filmů nebo výstav. Ta knížka je sice větší, zato do postele se vám určitě vejde. Při jejím čtení zjistíte, že pan Lada neměl lehký život.

Dětství strávil v chudobě. Rodiče měl dost zadlužené a peněz bylo pomálu. Jenže malý Josífek Ševců si svůj úděl zpestřoval malováním. Kreslil na kousky papíru a když se mu poštěstilo, tak si i koupil barvy, štětce a pastelky. Tímto popisem nahlédnete do života velkého muže, který se skutečně musel o vše poprat. Nebyl neslušný či drzý, jak to vidíme u rádoby jiných umělců dneska, byl skromný a pracovitý. A to celý život.

Příhody ze života

To, že má talent si všiml pan farář, a protože měl nějakou tu lekci kreslení, nabídl malému Josífkovi, možnost v malování se přiučit. Doba byla jiná, a proto když farář dostal možnost vykonávat službu ve vedlejší vesnici, přijal to. Ač tím byl pan Lada zklamán, nenechal se od malování odradit.

Jak jsem již zminila, jeho rodina neměla moc peněz, a tak se Josífek měl vyučit alespoň malířem pokojů. Jenže práce se mu nelíbila, a tak nakonec skončil jako knihař. Pro nás čtenáře bych řekla, že i toto je krásná část. I dneska si ještě děti musejí vybrat povolání v 15 letech, a to ani nevědí, co chtěli dělat. Jak vidíte, i slavný autor to tak měl.

Moc se mi líbila i příhoda, jak se seznamoval se svojí ženou, které je koneckonců i knížka věnována. Byl to zamilovaný uličník, který neváhal si dělat legraci. To že jeho žena měla i smysl pro humor, koneckonců, i dokazuje fakt, že se vzali a měli spolu postupně dvě děti – Alenku a Evu.

Dětská literatura

Jedna z 18 kapitol se zabývá i výrobou dětské literatury. Asi vás nepřekvapí, že pan Lada byl inovátorem v této oblasti. Vždycky si dal záležet, aby obrázky maloval co nejméně obtížňěji. Takový obrázek pro děti musí se jim líbit, inspirovat a neustále vyvolávat potřebu se na něj opět podívat. Třeba si ho i znovu nakreslit.

Osobně s ním souhlasím, protože dneska vycházejí ilustrované knížky, na které není tak hezký pohled. Občas přemýšlím, co namalovaná postavička je, nebo co vůbec dítěti natož dospělému má dát. Dětská knížka musí být proto veselá, ale i poučná. 

„Dítě nesmírně miluje zvířátka. Má také bujnou fantasii, že namalované květiny hladí, voní k nim a namalovaná jablka strká do pusinky.“

Zrovna dneska jsem jela metrem, a naproti mně si sedla maminka s holčičkou. Holčičce mohlo tak dva možná ani to ne, a hned ji maminka dala mobila do ručičky a pustila nějakou pohádku. Myslím, že by se pan Lada hodně divil, co dneska rodiče dělají.

Milá byla i ta kapitola, kde seznamuje s Jaroslavem Haškem. Jak spolu chodili na pivo, nebo jak v pracovním životě rádi spolupracovali.

Bylo by toho tolik co bych vám chtěla prozradit. I tak si ale myslím, že vás 18 kapitol příjemně během svátků povzbudí a potěší. Objevíte svět, který se změnil, a zamyslíte se nad osudem muže, kterého nám záviděl i samotný Piccaso, a který byl tak obrovsky slušný, pracovitý a laskavý.

Pokud vám chybí nějaký kousek, či vánoční ozdoba od Josefa Lady, podívejte se na Decor by Glassor. Určitě si vyberete.