Autor – Stella Tack
Když máte čtenářskou krizi, přemýšlíte, co s tím? Někdo mi nabídl, abych si zase přečtla Místo na světě, někdo zase – zkus si vybrat nějaký román z TOP 10 nejlepších o lásce v knihovně. Jenže mě se nechtělo, ani do jedno.
A tak jsem zvolila jinou variantu. Před rokem jsem dostala knížku Polib mě ještě jednou. Moc nadšená jsem nebyla, ale taková sladkost občas dokáže zázraky. A tak jsem se pustila do 560 stran tohoto románu.
Osobní strážce? Ale trochu jinak…
Evangeline je z královské rodiny a touží po jediném, opravdové lásce. Jednoho dne se jí do cesty připlete Kinsgley, syn věrného osobního strážce. Jenže jak to, tak bývá, něco se stane, a otec Kinsgleyho umře. Se zlomeným srdcem se oba rozdělí, a každý následuje jinou cestu. Až po dvou letech jak mladého, a teď i vystudovaného Kinsgleyho najmou, aby ochránil mladou Evangeline. Co myslíte, jak tohle dopadne?
Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, zdálo se mi to až moc dlouhé. Také jsem si myslela, že si přečtu nějakou jinou verzi slavného firmu Osobní strážce, i to se nekonalo. Je to prostě romantický, i ten konec takový je i když pro někoho může být až moc divoký. K Evangeline i Kinsgleymu budete cítit sympatie a občas vás jejich humor i rozesměje.
Polib mě, jenže co s tebou?
Co bych řekla na konec? Polib mě ještě jednou nabízí krátký přídavek v podobě povídky. Bůhví, proč to autorka přidala, ale asi věděla proč. Ta mě totiž neoslovila vůbec. Když už chce vyprávět o bratranci, tak aspoň ať to do toho příběhu nějak zapadá.
Sice jsem nečetla předešlé knihy, ale ani mi to moc nevadilo. Nedá se říct, že by to byla kniha roku, ale jak se říká neurazí. Což je hlavní.
Při čtení této knížky jsem poslouchala soudtrack The Bodyguard!! i když Kevin mi v knížce také chyběl.