Recenze knihy – Otec
Autor – Patricie Farská
Jmenuji se Rebeka. Je mi 28 let a zneužil mě katolický kněz. Tak by se dalo říci, že začíná zpověď mladé ženy, které ublížil otec, ne vlastní, ale ten církevní. Ten, který se měl postarat, aby našla nešťastná Rebeka nějakou útěchu a i víru. Mínusem nešťastné dívky bylo, že hledala cestu k Bohu, ale o jak velký „hřích“ se jedná, poznáte až po přečtení knížky Otec.
Katolický kněz smí všechno?
O zneužívání v církvi se neustále v posledních letech mluví. Existuje řada svědectví obětí, která by se rozhodně neměla zamést pod koberec. Naopak. Je dobře, že toto téma vede k vydávání knih, které se týkají sexuálního zneužití v církvi. Otázkou je, zda i kniha Otec od paní Farské, bude mít natolik silný příběh, že veřejnost zaujme. Já si tím, bohužel, nejsem dost jistá.
Hlavní postava Rebeka může být čtenáři značně nesympatická. Hlavně svojí podřízenou rolí i povahou. Najde sice dost síly, aby vše oznámila, přesto se vlivu, který na ní katolický kněz působí, nemůže úplně vymanit. Naopak. Myslím, že čtenáře i mě hodně iritovalo, jak neustále svému „otci“ psala, podbízela se a snažila se tím o nějaký kontakt. O návrat k nějaké části, která ji byla příjemná. Ta její váhavost a roztříštěnost byla trochu moc. Navíc, Rebeka používá slovo „ráda“ i u věcí, u kterých si sama není jistá, zda je chce. Je to těžce srozumitelná postava.
„Ale víš, červená krajka se mi líbí víc než bílé prádlo. Co kdyby sis nějakou pořídila? Navrhne mi. Ráda, usměji se a jdu se obléknout.“
Velkým manipulátorem se tu ukáže starý, tlustý kněz Patrik, který má zálibu v sexuálních hrátkách a nebojí se najít si pro to vhodnou oběť. Ta musí splňovat následující – důvěřivost, pocit méněcennosti, problémy v rodině a naprostou oddanost. Kritériem kupodivu nebylo, že má věřit v Boha, což si nemohu pomoci, ale byl to cynik stoprocentní. U Rebeky se mu to podaří. Je to zvláštní, že církev má tolik prostředků taková monstra krýt.
Sexuální zneužití v církvi je vždycky umlčené?
Autorka zvolila zajímavou formu v podobě další komunikace, ať už s právníky nebo biskupem. Dopisová část je totiž nejméně poutavá, až by možná stálo za to ji pozměnit. Sice si čtenář uvědomí, že nahlásit sexuální zneužití není jednoduché, přesto ta korespondence je taková neosobní, možná i pro někoho nudná.
Co si myslím na závěr?
Čekala jsem trošku víc. Ubrala bych na té korespondenci a Rebeku bych popsala trochu srozumitelněji, pak by to byl příběh, který by mohl konkurovat velkým románům. Na druhou stranu, je ale důležité, aby se o těchto problémech mluvilo, takže jsem ráda, že knížka na toto příšerné téma vznikla a ukázala, jaký PROBLÉM církev má. Tím, že se podepsala Vatikánská dohoda, tak se obávám, že budou takové případy navždy umlčené.
Vydalo nakladatelství Alpress.
Po přečtení článku se podívejte na recenze knížek Marilyn a Dopisy dvou milenců. Myslím, že trocha oddechu rozhodně neuškodí.
Hledáte nějakou skvělou biografii? Pak se podívejte na TOP 8 knih NEJÚSPĚŠNĚJŠÍCH ŽEN. Inspirací je opravdu hodně.