Můj první článek na téma literární toulky vás zavede do Londýna, a to přímo k OTCI VÁNOC. Charlese Dickense známe asi všichni. Byl to jeden z nejlepších a nejzajímavějších autorů své doby. Když se člověk podívá na jeho tvář, cítí melancholii. Stejně jako Josef Lada, o kterém píši v jiném článku, i pan Dickens jako kluk byl z chudých a nelehkých poměrů. Jeho otec se dostal do vězení kvůli dluhům, a tak s maminkou se musel postarat o celou rodinu.
Nelehké časy vytvářejí silné osobnosti, což pan Dickens jistě byl.
Napsal přibližně 15 románů. V tento čas, proto za zmínku stojí slavný příběh Vánoční koleda (nebo Vánoční příběh). The Christmas Carol v originále je stejně tak slavný a populární jako dávat dárky. Bez tohoto příběhu to prostě nejde. Bez něj nejsou Vánoce. Vždyť, koho by nenadchl příběh o lakomci, který se poučil.
Knihy od Charlese Dickense
Na adrese 48 Doughtly Street v Londyně stojí dům, ve kterém se nachází slavné muzeum Charlese Dickense. Viktoriánské obydlí je vybaveno kompletním mobiliářem, portréty a dekoracemi. Až máte pocit, jakoby slavný autor nikdy neodešel. Koneckonců, žil tu se svojí ženou Catherine a jejich nejstarším synem Charliem, takže se tu řada impozantních artefaktů, nejen vzpomínek najde dostatek.
Zajímavé je, že během svého působení v tomto domě dokončil několik knih, a to Kronika Pickwickova domu, Nicholas Nickleby a Oliver Twist. Ano, milí čtenáři, zmíněné knížky jsou mezi fanoušky velkými celebritami. Nicméně mi to nedá, a za zmínku jistě stojí i další:
- Nadějné vyhlídky
- Malá Dorritka
- Dombey a syn
- Ponurý dům
- Příběh dvou měst – nedávno tato publikace vyšla v nakladatelství Rybka. Tak krásnou obálku prostě musíte mít.
Kniha, která změnila Vánoce
Vánoční koleda byla poprvé vydaná 19. prosince 1843 s ilustracemi Johna Leeche. Kdo četl tuto knížku, tak ví, že není divu, že to byl bestseller jak hrom. K napsání ho inspirovalo nejen nelehké dětství, ale také sympatie k chudým lidem, zejména dětem. Asi ho nejvíc poznamenala návštěva v témže roce v cornwallském cínovém dole, kdy na vlastní oči viděl jak malé děti tu pracují, a v jakých podmínkách.
Slavná kniha byla napsána během 6 týdnů. Prvních šest tisíc kopií knihy se vyprodalo hned na Štědrý den, a prodej pokračoval i v následujícím roce. To že měla kniha velký vliv dokazuje i příběh, kdy pan Fairbanks, majitel jedné továrny ji zavřel na Boží hod a všem zaměstnancům poslal krocana. K tomu ho právě přivedla čerstvě dočtená knížka od pana Dickense.
Otevření muzea
Samotné muzeum se otevřelo v roce 1925 a najdete tu celkem rozsáhlou sbírku, která je spojená se slavným autorem.
Dům je rozdělen do 12 místností, a to od haly až po prakticky po půdu. V jednotlivých místnostech si můžete prohlédnout řadu předmětů, které se vážou ke slavnému autorovi. Například v pokoji Mary Hogarth naleznete i poslední autorovu vůli, kterou napsal jen týden před svým skonem. Nezapomenutelná je i Charlesova ložnice. Najdete tu portrét samotného spisovatele, sadu břitev, kterými si upravoval své vousy, či židli která sloužila jako toaleta. No, skutečně nezapomněli Britové na nic.
Štědrý večer v muzeu
Nebývá to v Čechách tak časté, ale v tomto muzeu v Londýně na 24. prosince pořádají večeře ve stylu Charlese Dickense. Jedná se o speciální otevření, takže bych vám doporučila rezervaci. A co bude hlavním chodem?
Kromě toho, že je jídelna, kde se akce koná provoněna vínem a dobrým jídlem, tak teprve tady nasajete tu pravou vůni Vánoc. Každý host obdrží zdarma koláč a svařené víno, nebo nějakou alternativu nealkoholického nápoje. Následně vzhlédnete divadelní adaptaci již zmíněné Vánoční koledy. No a až si prohlédnete celičký dům, poslechnete si vyprávění o slavném autorovi, tak se můžete přihlásit do soutěže, kde nejen můžete vyhrát vánoční hrnek, ale také kopii knihy Vánoční koledy. Lákavá nabídka, nemyslíte?
Povídání zakončíme nějakým krásným citátem z Vánoční koledy:
„Stal se z něho věrný, dobrý pán, šlechetný člověk, jakého kdy které sebe starší město vidělo. Mají-li se lidé smáti hloupostem, ať se raději vysmějí něčemu rozumnému. Hlavní věcí bylo to, že se smálo a radovalo jeho vlastní srdce.“
Jistě víte, o kom je řeč?